Domácí sběr hub a lesních plodů: odhad přes 31 tisíc tun a 7,3 miliardy korun

Domácí sběr hub a lesních plodů v Česku odpovídá v referenčním odhadu pro rok 2024 celkem 31 228 tunám potravin. Studie publikovaná v časopise Forests vyčísluje jejich orientační hodnotu na 290,69 milionu eur. Při přepočtu kurzem použitým ve studii, 25 Kč za euro, jde přibližně o 7,27 miliardy korun.

Největší část představují houby: 21 447 tun a 199,89 milionu eur. Na lesní plody připadá 9 781 tun a 90,80 milionu eur. Peněžní ocenění zachycuje hodnotu potravin získaných domácnostmi při cenách použitých ve výzkumu. Rozšiřuje tím pohled na zásobování o produkci využívanou přímo v domácnostech.

Jak vznikl celostátní odhad

Autoři spojili průzkumy z let 2021–2025 s odpověďmi 5 025 dospělých. Respondenti uváděli nasbírané množství za celou domácnost. Průměrné roční množství dosáhlo 4,690 kg hub a 2,139 kg lesních plodů na domácnost. Tyto průměry zahrnují také domácnosti s nulovým sběrem.

Celostátní přepočet používá 4 572 922 domácností podle statistického údaje zvoleného pro referenční rok 2024. Násobením průměrného množství tímto počtem a převodem kilogramů na tuny vznikají celkové objemy. Jde tedy o referenční odhad založený na vykázaném domácím sběru a rozsahu sektoru domácností. Víceleté průzkumy poskytují základ pro odhad obvyklého zásobování v měřítku celé země.

Které plody tvoří největší část

Mezi sledovanými plody dominují borůvky. Odhad 4 465 tun odpovídá průměru 0,976 kg na domácnost a orientační hodnotě 39,54 milionu eur. Následují maliny s 2 201 tunami a ostružiny s 1 647 tunami. Mezi další sledované produkty patří plody černého bezu.

Rozdělení podle produktů je důležité také pro ocenění. Každý druh má vlastní průměrné množství a použitou jednotkovou cenu. Souhrnná cena lesních plodů je jejich váženým průměrem. Celkovou hodnotu proto společně určují objem i skladba sběru: stejná hmotnost různých produktů může představovat odlišnou peněžní hodnotu.

Co vyjadřuje částka 7,3 miliardy korun

Orientační ceny hub a plodů vycházely ze znalosti cen uváděné respondenty. Ocenění tak přibližuje peněžní ekvivalent potravin získaných vlastním sběrem. Částka zachycuje přínos samozásobení: surovina má hospodářskou hodnotu i tehdy, když ji domácnost sama spotřebuje, uchová nebo poskytne dalším lidem.

Studie proto rozlišuje domácí získávání potravin, obchod a hodnotu vytvářenou v dalších stupních zpracování. U hub a plodů tvoří domácí sběr samostatnou část zásobování. Statistiky prodeje sledují jinou část jejich pohybu ekonomikou. Pro celkové hodnocení je podstatné určit, kterou z těchto částí konkrétní číslo popisuje.

Zvěřina se oceňuje v jiném stupni řetězce

Stejná práce zahrnuje i zvěřinu, u níž pro rok 2024 odhaduje 17 044,5 tuny v ekvivalentu hrubé hmotnosti těl ulovené zvěře. Orientační hodnota na stupni prvotního výkupu činí 33,57 milionu eur. Výpočet vychází z myslivecké statistiky, hmotnostních koeficientů jednotlivých druhů a výkupních cen.

Tato jednotka označuje surovinu na počátku zpracování. Následují stahování, bourání, vykosťování, chlazení a distribuce; prodejné části masa tak mají vlastní výtěžnost a cenu. U hub a plodů se naproti tomu oceňuje nasbíraný produkt domácností. Věcný význam jednotlivých částek proto určují současně produkt, fyzická jednotka a místo v dodavatelském řetězci.

Výzkum dokládá rozsah přímého získávání potravin z lesního prostředí a zároveň ukazuje, jak jej ekonomicky popsat. Právě spojení množství, cen a způsobu využití umožňuje zahrnout domácí sběr do hodnocení přínosů lesa.

Zdroj

Riedl, M., Němec, M., Jarský, V. a Sloup, R. (2026). Supply, Trade and Consumption of Major Forest Foods in Czechia: Mushrooms, Forest Fruits and Game Meat. Forests, 17(7), 802. Oddíly 2.2, 2.4 a 3.4; tabulky 6–8. DOI: 10.3390/f17070802.