Téměř 40 % hodnoty domácího sběru vykázalo 4,5 % respondentů

Na přibližně 4,5 % respondentů připadalo 39,7 % hodnoty nasbíraných hub a lesních plodů. Naopak polovina respondentů zařazená do skupiny příležitostného malého sběru představovala pouze 4,99 % hodnoty. Česká data z let 2019–2023 tak ukazují výraznou koncentraci hospodářského přínosu samozásobení.

Respondenti uváděli sběr celé své domácnosti. Výsledek proto popisuje rozdělení hodnoty vykázaných domácích sběrů mezi odpovědi v průzkumu. Tým České zemědělské univerzity v Praze vycházel z 5 096 odpovědí a podrobnou analýzu zveřejnil v časopise Forests v roce 2024.

Hodnota úrody jako společné měřítko

Autoři ocenili nasbírané množství hub a jednotlivých lesních plodů příslušnými cenami. Hodnoty následně převedli na společnou cenovou úroveň roku 2022. Výsledné podíly tak vyjadřují, jak se mezi skupiny rozděluje peněžně oceněná úroda.

Každý kilogram do výpočtu vstupuje podle ceny daného produktu. Stejná hmotnost dvou různých produktů proto může přispívat odlišnou hodnotou. Přepočet cen zároveň umožňuje společně vyhodnotit několik let, během nichž se cenová hladina měnila. Analýza používá hodnotu potravin oceněných těmito cenami jako měřítko přínosu domácího sběru.

Rozlišení mezi množstvím a hodnotou je při interpretaci podstatné. Hmotnost zachycuje fyzický objem získaných produktů, ocenění umožňuje jejich hospodářské srovnání. Uvedených 39,7 % se vztahuje ke druhému z těchto měřítek. Výsledek současně zahrnuje houby i sledované plody, takže soustředění jejich společné hodnoty může odrážet jak množství, tak skladbu sběru.

Většinu hodnoty vykázaly dvě menší skupiny

Příležitostný sběr malých množství tvořil největší samostatnou kategorii: polovinu respondentů a 4,99 % celkové hodnoty. Na další čtvrtinu respondentů, zařazenou k pravidelnému sběru větších množství, připadalo 55,28 % hodnoty. Nejintenzivnější skupina představovala přibližně 4,5 % respondentů a 39,7 % hodnoty.

Zbývajících přibližně 20,5 % odpovědí vykazovalo nulovou hodnotu sběru. Studie v této části rozlišuje návštěvníky lesa bez sběru, kteří tvořili 9,52 % souboru, a lidi bez lesních návštěv, jichž bylo 10,99 %. Tato dvojice kategorií odděluje samotnou návštěvnost od získávání potravin.

Podíly v grafu mají dva jmenovatele: celkový počet respondentů a celkovou hodnotu vykázané úrody. Jejich porovnání ukazuje koncentraci přínosu. Například pravidelný větší sběr se týkal čtvrtiny odpovědí, ale více než poloviny hodnoty. Nejintenzivnější kategorie byla ještě menší a přesto zahrnovala téměř dvě pětiny hodnoty.

Na pětinu respondentů připadaly tři čtvrtiny hodnoty

Stejné rozdělení autoři zkoumali pomocí Lorenzovy křivky. Odpovědi seřadili od nejnižší hodnoty domácího sběru k nejvyšší a postupně sčítali jejich podíly. Podle shrnutí výsledků 20 % respondentů vykazovalo přibližně 75 % hodnoty, zbývajících 80 % asi čtvrtinu.

Tato hranice vymezuje širší skupinu než nejintenzivnější kategorie v tabulce. Oba výsledky jsou různými řezy stejného rozdělení. Tabulka rozlišuje kategorie podle charakteru návštěv a sběru; Lorenzova křivka soustavně sleduje, jakou část hodnoty představuje postupně narůstající podíl seřazených odpovědí.

Při rovnoměrném rozdělení by každá pětina odpovědí představovala pětinu hodnoty. Zjištěný poměr 20 % ku 75 % ukazuje, jak výrazně přispívají domácnosti s vysokou vykázanou hodnotou k celkovému součtu. Průměr vypočtený za celý soubor je tímto rozdělením podstatně ovlivněn.

Co přidává rozdělení k celkovému průměru

Celková hodnota popisuje rozsah získaných potravin v peněžním vyjádření. Její rozdělení ukazuje, kde se tento přínos soustřeďuje. Příležitostný malý sběr byl rozšířenou činností, zatímco většinu hodnoty vytvářely méně početné skupiny s větším vykázaným sběrem.

Pro hodnocení samozásobení proto mají význam současně účast domácností, množství získaných produktů a rozdělení jejich hodnoty. Vysoký celkový přínos může být slučitelný s nízkou hodnotou u velké části respondentů. Právě tuto vlastnost českého sběru analýza zachycuje.

Zdroj

Riedl, M., Němec, M. a Jarský, V. (2024). Thirty Years of Research on Ecosystem Services: The Socio-Economic Role of Forest Visits and Foraging in Enhancing Human Well-Being. Forests, 15(11), 1845. Oddíl 2.3, obrázek 3 a tabulka 2. DOI: 10.3390/f15111845.