PŘÍBĚH Z VÝZKUMU · 2 MIN ČTENÍ

Borůvky v lese: jak sběr souvisí s počasím a kalamitami

Za borůvkovým košíkem stojí průběh léta i podoba lesa. Marcel Riedl a kolegové v české řadě z let 1994–2018 našli souvislost nasbíraného množství s červnovými srážkami, červencovou teplotou a nahodilou těžbou.

Sdílet na X ↗

Tmavě modré plody na větvičce borůvky mezi zelenými listy.
Tmavě modré plody na větvičce borůvky mezi zelenými listy. Ilustrační snímek vytvořený pomocí AI.

Na známé lesní pěšině se v červenci zastavíte u borůvčí. Jednou stačí několik minut a dno nádoby zmodrá, jindy je potřeba hledat déle. Do této každoroční zkušenosti vstupují podmínky pro růst plodů i rozhodnutí lidí, kdy a kam se vydají. Právě souběh přírody a lidského sběru zkoumal Marcel Riedl s kolegy na dlouhé české časové řadě.

Co zachytí pětadvacet let sběru

Studie vydaná v časopise Forests v roce 2020 sledovala borůvky, brusinky, maliny a ostružiny. Pro rozbor počasí autoři vybrali borůvky a využili celostátní odhady nasbíraného množství z let 1994–2018. Ke každému roku přiřadili průměrné teploty a srážky od dubna do července a roční objem nahodilé těžby.

Základem odhadů byly odpovědi domácností na standardizované otázky. Pro roky 2008–2018 měli výzkumníci také individuální údaje z osobních rozhovorů, s přibližně tisícovkou respondentů ročně. Takto vzniká pohled na lesní potraviny, které lidé odnášejí přímo domů: místo obchodní pokladny je zachycuje výzkumný rozhovor.

Červnový déšť a červencové teplo

V nejlépe hodnoceném modelu se vyšší nasbírané množství borůvek pojilo s vydatnějšími červnovými srážkami a vyšší průměrnou červencovou teplotou. Třetí proměnnou v nejlépe hodnoceném modelu byla nahodilá těžba, která s množstvím nasbíraných borůvek souvisela záporně. Tento model zachytil přibližně 40,5 % meziroční variability celostátního sběru.

Souvislosti v nejlépe hodnoceném modelu borůvkového sběru, Česko 1994–2018; Riedl a kol. 2020, tabulka 7.
UkazatelVztah k nasbíranému množství
Průměrné srážky v červnuKladný
Průměrná teplota v červenciKladný
Roční nahodilá těžbaZáporný

Výsledek popisuje souvislosti mezi pětadvaceti celostátními ročními souhrny. V nasbíraném množství se setkává dostupnost plodů s ochotou a možnostmi lidí chodit do lesa. Déšť tak může mít různý význam v době růstu bobulí a během samotné sběračské výpravy. Autoři právě toto propojení lesních podmínek a návštěvnosti zdůrazňují při výkladu výsledků.

Borůvčí jako součást plánování lesa

Proměna porostu se dotýká také míst, která si lidé spojují s letním sběrem. Studie proto otevírá prostor pro plánování, které zvažuje současně dřevo, lesní plody a rekreaci. U obecního lesa může mít význam i to, jak se na oblíbené místo dostanou místní rodiny a jakou podobu bude mít po obnově porostu.

Praktickou otázkou je, jak při péči o konkrétní les skloubit jeho různé přínosy. Borůvky do této úvahy přinášejí dobře srozumitelnou zkušenost: část hodnoty lesa se každé léto vrací lidem v misce čerstvých plodů a v čase stráveném venku. Dlouhodobé sledování sběru pomáhá tuto zkušenost převést do podkladů pro rozhodování.

Zdroje tohoto příběhu

Les má ještě co vyprávět.

Další příběhy z výzkumu →

O VÝZKUMU A ODBORNÁ GARANCE

Za poznáním stojí
dlouhodobá práce.

Portál přibližuje výzkum ekosystémových služeb a ekonomiky lesa na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Propojuje každodenní zkušenost s původními vědeckými studiemi.

Spoluautor prezentovaných studií
RNDr. Marcel Riedl, CSc.

Odborná garance
Ing. et Ing. Martin Němec, Ph.D.