Lesní byliny využívá více lidí pro léčebné účely než při vaření

Léčivé byliny nebo jiné rostlinné produkty z českých lesů používalo 36,4 % respondentů, lesní byliny při přípravě jídla 25,1 %. Ve stejném souboru tisíce dospělých tak mezi těmito účely vznikl rozdíl 11,3 procentního bodu. Pod společným označením „byliny“ se skrývají odlišné způsoby využití, které mají také odlišné sociální souvislosti.

Srovnání zveřejnili Martin Němec, Marcel Riedl a Vilém Jarský v roce 2026 v časopise Frontiers in Sustainable Food Systems. Pracovali s internetovým dotazováním z listopadu a prosince 2023. Tisíc respondentů ve věku od 18 let bylo vybráno podle kvót zohledňujících pohlaví, věk, vzdělání, velikost obce a region. Výsledná procenta popisují tento výzkumný soubor.

Rozhoduje účel použití

Kuchyňská část dotazníku zahrnovala lesní byliny používané do salátů, jako koření nebo k dochucování; mezi příklady patřily medvědí česnek, mladé smrkové výhonky a planá máta. Respondenti uváděli, jak často je jedí v sezoně, kdy jsou dostupné. Za uživatele byl považován každý, kdo zvolil jinou možnost než „nikdy“.

U léčivých bylin nejprve odpovídali, zda takové produkty pocházející z českých lesů používají. Teprve potom následovala otázka na četnost. Autoři proto porovnávají především samotné využití. Četnost z obou částí dotazníku vyžaduje opatrnější srovnání, protože otázky byly uspořádány rozdílně. V obou případech jde o uvedené používání; vlastní sběr každého uživatele tyto podíly nepotvrzují.

Souvislosti s věkem a pohlavím se liší

Ženy uváděly léčivé využití častěji než muži i v modelu, který současně zohlednil věk, vzdělání, bydliště a frekvenci návštěv lesa. U kuchyňského využití statisticky průkazný rozdíl mezi ženami a muži nevyšel. Převaha žen se tedy v těchto datech vztahuje ke konkrétnímu způsobu používání rostlin.

Podobně se liší výsledek pro věk. Kuchyňské využití bylin bylo v upraveném modelu spojeno s nižším věkem. U léčivých bylin se samostatná souvislost s věkem statisticky neprokázala. Věkový profil se tedy liší podle účelu použití.

Častější návštěvy lesa souvisely s oběma způsoby využití. Směr souvislosti však může být obousměrný: zájem o rostliny může vést do lesa, návštěvy mohou vytvářet příležitosti k jejich poznávání. Jednorázové dotazování mezi těmito vysvětleními nerozlišuje.

Co přidává studie zaměřená přímo na byliny

Samostatná práce Ratny Chrismiari Purwestri a kolegů v časopise Sustainable Development uvádí mezi často sbíranými rostlinami bez černý, kopřivu dvoudomou a lípu. V národním souboru tisíce lidí popisuje vyšší účast na sběru u žen, vzdělanějších respondentů a častějších návštěvníků lesa. Rozšiřuje tak pohled od obecného označení bylin ke konkrétním rostlinám.

Pro výklad je zásadní spojovat druh rostliny s účelem, který mu lidé připisují. Označení „léčivé“ v těchto dotaznících popisuje kategorii a způsob užití; samo o sobě nedokládá léčebný účinek. Přesnější obraz českého bylinného sběru vzniká rozlišením toho, kdo rostliny získává, kdo je používá a k čemu. Právě rozdíly mezi těmito činnostmi poskytují podklad pro další výzkum znalostí a kulturních zvyklostí.

Studie: Purwestri a kol. (2026); Němec a kol. (2026).