Podobná zásoba dřeva, více listnáčů. Co ukázalo srovnání českých lesů

Při procházce lesem si všimneme mohutného buku, štíhlých smrků i odumřelého kmene u pěšiny. Lesník k tomu přidá další pohled: kolik dřeva na dané ploše stojí. Právě zásoba dřeva bývá jedním z prvních čísel, podle kterých si o porostu děláme představu. Česká studie však ukázala, jak zajímavý příběh začíná ve chvíli, kdy vedle kubíků sledujeme také složení lesa.

Tři skupiny lesů, překvapivě blízká čísla

Martin Němec, Roman Dudík a Roman Sloup z České zemědělské univerzity v Praze analyzovali 5 530 vybraných ploch druhé Národní inventarizace lesů, měřených v letech 2011–2015. Podle kategorií územní ochrany porovnali tři skupiny lesů: bez hodnocené zvláštní územní ochrany (referenční skupina), se střední úrovní ochrany a se silnou ochranou přírody spojenou s omezením hospodářských zásahů. Toto členění vyjadřuje předpokládanou míru omezení hospodaření vyplývajících z ochranných opatření. Ve skupině se silnou ochranou přírody byly například přírodní rezervace a první zóny chráněných krajinných oblastí.

Do srovnání zahrnuli věk porostu, lesní vegetační stupeň, terén i rok měření. Po zohlednění těchto podmínek se odhady živé zásoby vešly do úzkého rozpětí přibližně 340 až 343 m³ na hektar. Rozdíl mezi skupinami nebyl statisticky významný.

Zdroj: Němec a kol. (2026), NIL2 2011–2015. Modelově upravené odhady zohledňují věk porostu, vegetační stupeň, terén a rok měření.

Nejvyšší a nejnižší odhad dělilo pouhých 3,19 m³ na hektar. Podobný výsledek pro zásobu přinesly i alternativní způsoby rozdělení ploch do skupin. Samotná kategorie ochrany tak ke statistickému vysvětlení zásoby přidávala jen velmi málo.

Více listnáčů a otázka druhové pestrosti

Výraznější rozdíl se ukázal ve složení porostů. Ve skupině se silnou ochranou přírody bylo oproti referenci zastoupení listnáčů vyšší o 9,64 procentního bodu. Vědci je měřili podílem listnáčů na součtu průřezových ploch kmenů ve výčetní výšce, takže do výsledku vstupuje i tloušťka stromů.

Rozdíl v rozmanitosti zaznamenaných živých dřevin mezi těmito dvěma skupinami přitom zůstal statisticky neprůkazný. Důvod, proč má smysl obě vlastnosti rozlišovat, si snadno představíme: porost ovládaný jediným listnatým druhem může mít vysoký podíl listnáčů a současně nízkou druhovou pestrost. Podíl listnáčů rozlišuje dvě široké skupiny stromů. Ukazatel rozmanitosti sleduje, jak je zastoupení rozdělené mezi jednotlivé dřeviny.

Další rozdíl prozradily stojící souše

Ve skupině se silnou ochranou přírody se častěji vyskytovaly stojící odumřelé stromy a méně často pařezy. Na stovce srovnatelných ploch by podle upravených odhadů alespoň jedna souš připadala přibližně na 31 ploch, v referenční skupině na 19.

Odumřelé dřevo poskytuje potravu houbám a hmyzu, dutiny starých kmenů nabízejí místa pro hnízdění ptáků. Jeho ekologický význam přibližuje také švýcarský výzkumný ústav WSL. To souvisí i s ekosystémovými službami lesa: les nám poskytuje dřevo, potraviny, ochranu vody a půdy i prostor k odpočinku a současně vytváří prostředí pro množství organismů.

Podobné kubíky, různé ekonomické souvislosti

Pro vlastníka je důležité, které stromy může vytěžit, kdy získá příjem a kolik stojí péče o další generaci porostu. Stejný výchozí objem dřeva může při různých možnostech hospodaření vést k odlišným příjmům a nákladům. Záleží také na druzích stromů, kvalitě dřeva a načasování těžby.

Studie zveřejněná v říjnu 2026 připravuje biologické podklady pro navazující ekonomické výpočty. Při nich je třeba spojit vlastnosti konkrétního porostu s konkrétními ochrannými opatřeními a z nich vyplývajícími omezeními hospodaření, možnými hospodářskými postupy, cenami a náklady. Právě takové propojení pomáhá věcně posuzovat, jak se náklady ochrany přírody rozdělují.

Až příště vstoupíte do lesa, zkuste si vedle mohutnosti stromů všímat také jejich druhů a odumřelých kmenů. Za podobným počtem kubíků se může skrývat jiná skladba porostu, odlišné životní podmínky pro organismy i jiný příběh člověka, který o les pečuje.

Zdroje

Němec, M., Dudík, R., & Sloup, R. (2026). Area-based nature protection and stand attributes for assessing economic impacts on forest owners. Journal of Forest Science, 72(10), 548–562. https://doi.org/10.17221/85/2026-JFS

Swiss Federal Institute for Forest, Snow and Landscape Research WSL. (n.d.). Deadwood. https://www.wsl.ch/en/forest/biodiversity-conservation-and-primeval-forests/deadwood/