PŘÍBĚH Z VÝZKUMU · 3 MIN ČTENÍ
Listnáčům přibylo 112 tisíc hektarů. Jak se mění český les
Mezi roky 2015 a 2024 vzrostla evidovaná plocha listnáčů o 111 665 hektarů. Smrk ve stejném období ustoupil o 134 201 hektarů. Zelené zprávy zachycují pomalou, rozsáhlou proměnu druhového složení českých lesů.
Na podzim stačí na lesní cestě zvednout oči. Koruny buků mění barvu, duby drží listí a smrky mezi nimi zůstávají zelené. Každá dřevina se dá poznávat jednotlivě. Teprve součet ploch za celou republiku však ukáže, jak velká proměna se během několika let odehrála.
Podle Zelených zpráv Ministerstva zemědělství vzrostla mezi roky 2015 a 2024 plocha přiřazená listnatým dřevinám z 687 882 na 799 547 hektarů. Rozdíl činí 111 665 hektarů, zaokrouhleně 112 tisíc. Jde o nárůst přibližně o 16,2 % proti výchozí ploše listnáčů.
| Dřeviny | 2015, ha | 2024, ha | Změna, ha |
|---|---|---|---|
| Smrk | 1 315 487 | 1 181 286 | −134 201 |
| Listnaté dřeviny | 687 882 | 799 547 | +111 665 |
Velká změna po malých krocích
Podíl listnáčů na celkové porostní půdě se zvýšil z 26,5 na 30,5 %. Posun o čtyři procentní body se v každodenní krajině skládá z mnoha místních změn. Celostátní statistika je zachycuje společně, od mladých porostů po starší lesy.
Výrazně přibývala plocha buku: z 211 835 hektarů v roce 2015 na 262 057 hektarů v roce 2024. Buk tak dosáhl desetiprocentního podílu na porostní půdě. U dubu plocha vzrostla ze 185 044 na 209 780 hektarů. Proměnu doplňují bříza a další listnaté dřeviny.
Smrk ztepilý zůstává nejrozšířenější jednotlivou dřevinou. Jeho evidovaná plocha se ve stejném období snížila z 1 315 487 na 1 181 286 hektarů, tedy o 134 201 hektarů. Podíl klesl z 50,6 na 45,1 %. Vedle velkého zastoupení smrku tak získávají větší prostor jiné dřeviny.
Co roste dnes a co se obnovuje
Druhý pohled nabízejí údaje o umělé obnově, tedy o ploše obnovované výsadbou nebo síjí. V roce 2024 zde listnáče představovaly 44,7 %, zatímco v roce 2015 to bylo 38,5 %. Do této statistiky patří také zalesňování pod stávajícím porostem.
Jednotlivé roky mají vlastní průběh. V roce 2020 dosáhl podíl listnáčů v umělé obnově 51,3 %, v roce 2023 činil 47,3 % a o rok později 44,7 %. Tato čísla přibližují aktuální složení obnovovaných ploch, zatímco celková druhová skladba nese výsledek hospodaření a vývoje porostů po mnoho desetiletí.
Les v dlouhém rytmu
Český les lze díky oběma pohledům číst jako krajinu několika generací. Velkou část jeho dnešní podoby tvoří stromy, které začaly růst dávno před sledovaným obdobím. Současná obnova k nim přidává další generaci se svým druhovým složením.
Při další procházce proto stojí za pozornost i mladé stromy podél cesty a pod korunami. Celostátní čísla jim dávají širší souvislost: mezi stavy roku 2015 a 2024 získaly listnáče přes 111 tisíc hektarů evidované druhové plochy. Proměna českého lesa už má konkrétní, měřitelný rozměr.
Zdroje a data
Plochy a podíly dřevin vycházejí z lesnické evidence ÚHÚL/NLI. Procenta se vztahují k celkové porostní půdě včetně holin; soubor vynechává les s neurčeným vstupním údajem. Údaje o umělé obnově pocházejí z ČSÚ. Rozdíly ploch a procentních bodů jsou vlastní přepočty uvedených tabulek.
- Ministerstvo zemědělství: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2015, s. 45, tabulka 4.3.1.
- Ministerstvo zemědělství: Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2024, s. 57, tabulka 4.3.1; s. 26, tabulka 3.2.2.
Související příběh: Ekosystémové služby lesa.