PŘÍBĚH Z VÝZKUMU · 4 MIN ČTENÍ
Jaký les lidé preferují: klid pro zvěř získal 85 % souhlasu
Klid pro zvěř ocenilo 85 % respondentů, pohodlná místa k odpočinku 71 %. Průzkum z roku 2018 zachytil také stejnou míru souhlasu s přítomností velkých šelem a s odklízením větví a pokáceného dříví: 61 %.

Les, kde má zvěř klid, preferovalo 85 % respondentů českého průzkumu. Pohodlná místa k odpočinku získala 71 % souhlasných odpovědí. Rozdíl je ještě výraznější při porovnání rozhodného souhlasu: 52 % u klidu zvěře proti 30 % u odpočinku. Charakteristiky spojené s životem zvířat tak měly silné zastoupení vedle vybavení pro návštěvníky.
Výsledky pocházejí ze šetření mezi 1 519 lidmi ve věku 15–75 let, které proběhlo od 24. května do 4. června 2018. Zveřejnila je studie Marcela Riedla, Martina Němce a Viléma Jarského v časopise Forests v roce 2024. Respondenti posuzovali jedenáct vlastností lesa na pětibodové škále. Každou hodnotili samostatně, takže mohli souhlasit s více položkami současně.
Sběr, zvěř a vzácné rostliny
Možnost sbírat houby a lesní plody získala souhlas 89 % dotázaných. Následovala přítomnost krmelců, slanisek a podobných zařízení pro zvěř s 88 %, klid pro zvěř s 85 % a vzácné stromy a rostliny s 81 %. Tyto podíly představují součet rozhodného a mírnějšího souhlasu.
Vysoké hodnoty se tedy pojily s různými vlastnostmi: získáváním potravin, možností nerušeného života zvířat, výskytem vzácných rostlin i viditelnými zásahy člověka. Souhrn odpovědí ukazuje, že při hodnocení lesa lidé kladně posuzovali jak biologické charakteristiky prostředí, tak některé prvky jeho obhospodařování.

Velké šelmy: 61 % souhlasu, 24 % neutrálních odpovědí
Les s volně žijícími vlky, rysy a medvědy získal 61 % souhlasných odpovědí. Rozhodně souhlasilo 29 % respondentů a spíše souhlasilo 32 %. Neutrální odpověď zvolilo 24 %, spíše nesouhlasilo 11 % a rozhodně nesouhlasila 4 %.
Ve srovnání s obecně formulovaným klidem pro zvěř byla přítomnost velkých šelem spojena s nižším souhlasem a vyšším zastoupením neutrálních i nesouhlasných odpovědí. U klidu zvěře činil neutrální podíl 13 % a nesouhlas 2 %. Konkrétní označení zvířat tedy provázelo jiné rozložení hodnocení než obecná charakteristika lesa.
Stejný součet může obsahovat odlišná očekávání
Také les, kde mezi stromy nezůstávají větve a pokácené dříví, preferovalo 61 % dotázaných. Rozhodný souhlas zde dosáhl 28 %, mírnější 33 %, neutrální odpověď 23 % a nesouhlas celkem 16 %. Rozložení bylo velmi podobné položce o velkých šelmách, přestože se otázky týkaly odlišných vlastností prostředí.
Stejné procento v obou položkách vyjadřuje jejich celkovou podporu ve vzorku. Tabulka uvádí samostatné rozdělení odpovědí ke každé vlastnosti. Při jejím čtení je proto užitečné sledovat konkrétní znění otázky i podíl rozhodných, mírnějších a neutrálních stanovisek.
Rekreace a hospodaření v jednom hodnocení
Romantické scenérie a výhledy získaly souhlas 70 % respondentů a dostatečné turistické značení 64 %. Výskyt vzácných živočichů podpořilo 74 %. Souhlas s jednotlivými znaky přírodního prostředí tak dosahoval srovnatelných nebo vyšších hodnot než některé prvky rekreačního využití.
Šetření využilo osobní rozhovory podporované počítačem a kvótní výběr podle pohlaví, věku, vzdělání, regionu a velikosti bydliště. Výsledky popisují deklarované preference tohoto souboru v roce 2018.
Pro rozhodování o rekreačním využití je podstatné právě rozlišení těchto požadavků. Klid zvěře, sběr, vybavení pro odpočinek a turistická orientace představují samostatná hlediska. Ekologické důsledky opatření se hodnotí podle podmínek území; údaje z průzkumu k tomu doplňují informaci o jejich přijetí veřejností.
Zdroj
Riedl, M.; Němec, M.; Jarský, V. (2024). Thirty Years of Research on Ecosystem Services: The Socio-Economic Role of Forest Visits and Foraging in Enhancing Human Well-Being. Forests, 15(11), 1845, tabulka 5. DOI: 10.3390/f15111845.
Zdroje tohoto příběhu
Forests
Thirty Years of Research on Ecosystem Services: The Socio-Economic Role of Forest Visits and Foraging in Enhancing Human Well-Being
Riedl, M., Němec, M., & Jarský, V. (2024). Thirty Years of Research on Ecosystem Services: The Socio-Economic Role of Forest Visits and Foraging in Enhancing Human Well-Being. Forests, 15(11), 1845. https://doi.org/10.3390/f15111845
DOI 10.3390/f15111845