Kdo platí za procházku v městském lese? Příklad Hradce Králové

Na lesní cestě se potkávají lidé na kolech, rodiče s kočárky i běžci. K pohodlnému výletu patří sjízdný povrch, značení nebo místo k odpočinku. Jejich údržba stojí peníze a zaměstnává správce lesa. Jak se tyto služby financují, zkoumali Radek Jůza, Vilém Jarský, Marcel Riedl a jejich kolegové na příkladu Městských lesů Hradec Králové.

Rekreace má vlastní účet

Studie v časopise Forests spojila účetní údaje podniku, sledování návštěvnosti a dotazníky. Náklady na rekreační služby v letech 2013–2019 dosahovaly průměrně 4,576 milionu Kč ročně. Představovaly 19,7 % nákladů lesnických činností. Jde o historické částky ze sledovaného období, které zachycují konkrétní podnik a jeho podmínky.

Více než polovina těchto výdajů připadala na nadstandardní údržbu lesních cest pro návštěvníky. Další velkou položkou bylo budování a udržování vybavení, například laviček, přístřešků či informačních tabulí. Menší část tvořil sběr odpadu. Podnik přitom vedl údržbu cest pro rekreaci odděleně od běžné údržby pro lesní hospodaření.

Většinu pokrývaly jiné činnosti podniku

Rozpis financování ukazuje vztah mezi produkcí a rekreační funkcí lesa. Největší část peněz pocházela z prodeje dřeva. Důležitý byl také příjem z vlastního pískového lomu.

Příjmy z rekreačních služeb zahrnovaly například pronájmy, povolování hromadných akcí či lesní pedagogiku. Jsou to účetně vykázané peníze. Podíl 3,9 % tak zachycuje příjmy za konkrétní poskytnuté služby.

Velký zájem, opakované návštěvy

Návštěvnost autoři sledovali na dvaceti vstupech do lesa, jednou měsíčně od května 2016 do dubna 2017. Po přepočtu a doplnění nezachycených vstupů odhadli přibližně 900 tisíc návštěv za rok. Roční odhad zahrnuje také opakované návraty stejných lidí do lesa. Samostatný dotazník v létě 2016 vyplnilo 2 608 respondentů.

Takový provoz pomáhá pochopit význam údržby cest a zázemí. Studie popisuje rekreační službu jako konkrétní součást hospodaření městského lesa, u níž lze sledovat využití i náklady.

Co lze z místního příkladu převzít

Podnik ve sledovaném období zároveň platil městu nájem a vykazoval zisk. Jeho možnost financovat rekreaci ale souvisela s celou příjmovou základnou: kromě dřeva měl příjem z písku a čerpal také podpory lesního hospodaření. Vlastní zdroje pro rekreaci tak byly součástí širšího hospodaření podniku včetně veřejné podpory lesnictví.

Pro další městské lesy je užitečný zejména postup: odděleně evidovat rekreační náklady, sledovat návštěvnost a otevřeně pojmenovat zdroje financování. Přenos konkrétních podílů vyžaduje posoudit místní příjmy, potřeby návštěvníků a cíle vlastníka. Čísla z Hradce Králové tak dávají veřejné debatě o službách lesa srozumitelný účetní základ.