Dřevostavby podle životní etapy: nejsilnější podpora po osamostatnění dětí

Nejvyšší podíl příznivých postojů k dřevostavbám zaznamenal český průzkum u respondentů v etapě „prázdného hnízda“, tedy po osamostatnění dětí: 57,1 %. Mezi studenty hodnotilo dřevostavby pozitivně 37,3 %. Rozdíl činil 19,8 procentního bodu. Podíl pozitivních hodnocení tak ukazuje výrazný rozdíl mezi těmito dvěma životními rolemi.

Rozdíly se týkaly také konkrétních požadavků. Mladí rodiče zařazovali rychlost výstavby mezi hlavní kritéria téměř třikrát častěji než studenti. Udržitelnost měla nejvyšší zastoupení mezi prioritami rodičů starších dětí. Cena si přitom udržovala vysoký význam napříč životními rolemi.

Postoje a priority ve stejném průzkumu

Studie publikovaná v roce 2025 pracovala mimo jiné s průzkumem MML z posledního čtvrtletí roku 2024, který zahrnoval 3 500 respondentů. Rozdělení podle životních rolí spojovalo věk s rodinnou a ekonomickou situací. Vedle studentů rozlišovalo například mladé rodiče, rodiče starších dětí a respondenty po osamostatnění potomků.

První otázka sledovala celkový postoj k dřevostavbám na škále od velmi pozitivního po velmi negativní. Druhá zachycovala deklarované priority při jejich výběru. Respondenti mohli z osmi vlastností vybrat nejvýše tři: bezpečnost, cenu, životnost, udržitelnost, energetickou účinnost, vzhled, reference a rychlost výstavby. Procenta v této otázce vyjadřují, jak často jednotlivé kritérium získalo místo mezi prioritami dané skupiny.

Významnou část odpovědí tvořil neutrální postoj

V celém souboru hodnotilo dřevostavby příznivě 48,4 % dotázaných, neutrálně 42,8 % a záporně 8,7 %. Mezi mladými rodiči dosahovala příznivá hodnocení 51,9 %. U studentů byla nejčastější neutrální odpověď, kterou zvolilo 50,7 %. Jejich nižší podíl pozitivních postojů tedy doprovázelo především vysoké zastoupení neutrálního hodnocení.

Tyto výsledky popisují názory respondentů v jedné výzkumné vlně. Podíl pozitivních hodnocení je ukazatelem přijetí dřevostaveb jako způsobu bydlení. Samotné rozhodnutí o nákupu představuje další otázku, v níž vstupují do hry konkrétní nabídka, financování a potřeba změny bydlení.

Rychlost a energetická účinnost mají různé zastoupení

Rychlost výstavby vybralo 13,4 % studentů, 38,5 % mladých rodičů a 36,9 % respondentů z prázdného hnízda. Rozdíl mezi mladými rodiči a studenty činil 25,1 procentního bodu. V této trojici skupin tak rychlost patřila mezi kritéria s výrazným rozdílem v četnosti výběru.

U energetické účinnosti byly podíly 34,3 % mezi studenty, 49,2 % mezi mladými rodiči a 56,2 % ve skupině prázdného hnízda. Pro respondenty po osamostatnění dětí šlo o prioritu častější než rychlost výstavby. Obě kritéria souvisejí s praktickými vlastnostmi domu, jejich pořadí a význam se však mezi skupinami lišily.

Vzhled a udržitelnost sledují další vzorec

Vzhled zařadilo mezi hlavní kritéria 29,5 % studentů a 16,7 % mladých rodičů. Zde byl poměr opačný než u rychlosti výstavby. Studenti tak častěji upřednostňovali estetickou stránku, mladí rodiče častěji rychlost dokončení.

U udržitelnosti dosáhli nejvyššího podílu ze všech sledovaných skupin rodiče starších dětí: 32,4 %. Mezi studenty ji vybralo 22,1 %. Rozložení odpovědí ukazuje, že význam environmentálního kritéria se váže k životním rolím odlišně od významu vzhledu. Každá vlastnost má vlastní pořadí skupin.

Cena tvoří společný základ

Cenu vybralo 62,4 % studentů, 66,1 % mladých rodičů a 66,5 % respondentů z prázdného hnízda. Rozdíly mezi těmito podíly byly podstatně menší než u rychlosti nebo energetické účinnosti.

Podrobnější rozdělení proto zpřesňuje celkový údaj o podpoře dřevostaveb. Zachycuje současně společné požadavky i konkrétní rozdíly mezi respondenty. U stejného stavebního řešení může být vysoké přijetí spojeno s odlišným pořadím priorit: důrazem na energetický provoz, rychlost nebo vzhled. Právě tuto strukturu by souhrnný podíl příznivých názorů zakryl.

Zdroj

Riedl, M., Němec, M., Neužilová, L., Jarský, V., & Dudík, R. (2025). Consumer attitudes toward timber housing in the Czech Republic: Drivers and barriers for cleaner and responsible consumption transitions. Cleaner and Responsible Consumption, 19, 100364. Údaje: MML 2024, tabulky 5 a 7. DOI 10.1016/j.clrc.2025.100364.