Dřevostavby: s výškou budovy klesá vnímaná vhodnost dřeva

Za vhodný materiál pro jednopodlažní budovy považovalo dřevo 61 % respondentů českého průzkumu z roku 2024. U budov se dvěma až čtyřmi podlažími podíl klesl na 24,28 % a u pěti a více podlaží na 13,13 %. Stejný materiál tak získal výrazně odlišné hodnocení podle výšky stavby.

Rozdíl mezi jednopodlažní a nejvyšší sledovanou kategorií činil 47,87 procentního bodu. Výsledek ukazuje, jak silně je veřejné přijetí dřeva spojeno s konkrétním způsobem použití. Obecný vztah k materiálu a názor na jeho vhodnost pro určitou budovu zachycují dvě různé roviny rozhodování.

Co přesně respondenti hodnotili

Údaje o výšce pocházejí z průzkumu OS 2024 mezi 1 000 dospělými od 18 let. Dotazování probíhalo osobně od 23. listopadu do 3. prosince 2024. Respondenti posuzovali vhodnost dřeva pro budovy různé výšky; uvedené podíly spojují odpovědi „velmi vhodné“ a „spíše vhodné“.

Studie vydaná v roce 2025 v časopise Cleaner and Responsible Consumption zasadila tyto odpovědi do širšího souboru tří samostatných průzkumů z let 2018 a 2024 s celkem 6 019 respondenty. Jednotlivá šetření zkoumala vlastnosti materiálu, jeho použití a postoje k dřevostavbám.

U vyšších budov rostlo i zastoupení záporného hodnocení. Pro dvě až čtyři podlaží považovalo dřevo za spíše nebo velmi nevhodné 51,74 % dotázaných, pro pět a více podlaží 70,05 %. Hodnocení vhodnosti tak měnilo směr: u jednopodlažních budov převládaly kladné odpovědi, u obou vyšších kategorií záporné.

Příznivé vlastnosti a technické obavy vedle sebe

Průzkum PAS 2018 mezi 1 519 lidmi ve věku 15–75 let ukázal výrazně příznivé asociace s materiálem. S označením dřeva za přírodní rozhodně nebo spíše souhlasilo 94,8 % respondentů. Pozitivní hodnocení vzhledu dosahovalo 92,7 % a příjemné vůně 92,8 %.

Ve stejném souboru souhlasilo 93,9 % dotázaných s charakteristikou hořlavosti, 81,4 % s náchylností ke škůdcům a 79,4 % s potřebou údržby. Veřejný obraz dřeva tedy současně zahrnoval výrazně oceňované smyslové vlastnosti i představy o provozních a technických nárocích. Každá charakteristika byla hodnocena samostatně.

Tyto odpovědi popisují vnímání materiálu. Pro konkrétní stavbu se požární odolnost, životnost a další vlastnosti posuzují na úrovni konstrukčního řešení. Autoři proto při vysvětlování výsledků rozlišují obecné materiálové asociace a důvěru v určitou stavební aplikaci.

Vhodnost se liší i mezi běžnými výrobky

V průzkumu OS 2024 hodnotilo dřevo jako velmi nebo spíše vhodné pro zahradní stavby 88,8 % respondentů, pro dveře 84,1 % a pro krovy 75,1 %. U oken činil stejný ukazatel 54,5 %. Rozdíly tak prostupovaly také běžnými způsoby použití, které veřejnost dobře zná.

Důležité je, jak zní položená otázka. V roce 2018 výzkum u jednotlivých použití sledoval osobní preferenci materiálu; v roce 2024 se ptal na vnímanou vhodnost. Člověk může určitý materiál hodnotit jako vhodný a při vlastním výběru současně zvažovat jiné řešení. Studie obě formulace rozlišuje při porovnávání výsledků.

Veřejné přijetí závisí na konkrétní aplikaci

Výsledky společně ukazují, proč obecná obliba dřeva poskytuje pouze část informace o přijetí dřevostaveb. Výška budovy, účel použití a typ otázky výrazně mění rozložení odpovědí. Právě rozdíl mezi 61 % u jednopodlažních budov a 13,13 % u pěti a více podlaží vystihuje rozsah této změny.

Výzkum tak zpřesňuje téma veřejných postojů a obav: vedle pozitivních asociací je podstatné sledovat, pro jaké řešení lidé materiál považují za vhodný. Tato úroveň poskytuje konkrétnější obraz důvěry než obecná otázka, zda mají dřevo rádi.

Zdroj

Riedl, M., Němec, M., Neužilová, L., Jarský, V., & Dudík, R. (2025). Consumer attitudes toward timber housing in the Czech Republic: Drivers and barriers for cleaner and responsible consumption transitions. Cleaner and Responsible Consumption, 19, 100364. Údaje: tabulky 1–3, obrázky 1–2 a souhrn výsledků RQ2. DOI 10.1016/j.clrc.2025.100364.