Časté návštěvy lesa: přibližně 70 % dospělých v Česku a 25 % na Slovensku

Více než dvanáct návštěv lesa ročně uvedlo v Česku 69,46 % dospělých respondentů, na Slovensku 25,00 %. Srovnání průzkumů z let 2020–2024 tak ukazuje rozdíl, který přetrvává i mezi dvěma sousedními zeměmi s blízkou historií. Slovensko má přitom podle údajů uváděných ve studii vyšší lesnatost: přibližně 41 % oproti 34,8 % v Česku.

Studie publikovaná v časopise Frontiers in Sustainable Food Systems pracovala s 5 129 slovenskými a 5 026 českými respondenty. Každý rok byl vybrán nový soubor dospělých. Shodný způsob osobního dotazování a sjednocené otázky umožnily porovnat četnost návštěv i účast na sběru za stejné pětileté období.

Největší rozdíl je v pravidelnosti návštěv

Na Slovensku převažovaly občasné návštěvy, nejvýše dvanáct za rok: uvedlo je 47,46 % respondentů. V českém souboru do této kategorie patřilo 20,31 %. Žádnou návštěvu během předchozích dvanácti měsíců uvedlo 27,55 % slovenských a 10,23 % českých respondentů.

Rozdíl tedy zasahuje celé rozdělení návštěvnosti. V českých odpovědích převažují časté návraty do lesa, ve slovenských má větší váhu občasná návštěva nebo její absence. Podíl lidí, kteří les navštívili alespoň někdy, a podíl častých návštěvníků proto popisují dvě různé stránky jeho využívání.

Více zapojených lidí v Česku, větší sběr u aktivních Slováků

Sběr hub uvedlo 73,1 % českých a 30,3 % slovenských respondentů. U lesních plodů byly podíly 59,6 a 14,5 %. V obou skupinách produktů tak byl sběr v Česku rozšířený mezi podstatně větší částí dospělé populace.

Po omezení výpočtu na aktivní sběrače se pořadí zemí obrací. Tabulka 4 uvádí u slovenských sběračů průměr 6,6 kg hub za rok, zatímco u českých 3,0 kg. U lesních plodů činil průměr 6,4 kg na aktivního sběrače na Slovensku a 2,3 kg v Česku.

Tyto výsledky se doplňují: první údaj vyjadřuje, jak velká část dospělých se zapojuje, druhý kolik v průměru vykazují ti, kteří skutečně sbírají. Slovenský sběr je podle těchto měřítek méně rozšířený a intenzivnější u aktivní části respondentů. Český sběr zahrnuje širší okruh lidí s nižším průměrným množstvím na aktivního účastníka.

Výrazné rozdíly existují i uvnitř Slovenska

V Žilinském kraji uvedlo časté návštěvy lesa 39,97 % respondentů, v Banskobystrickém 34,93 %. V Nitranském kraji šlo o 11,96 % a v Trnavském o 12,34 %. Národní průměr tak spojuje regiony s velmi rozdílnou mírou pravidelného využívání lesa.

Rozdíly souvisejí i s přírodními podmínkami. Studie uvádí lesnatost 56,5 % pro Žilinský kraj a 49,5 % pro Banskobystrický, zatímco pro Nitranský 15,3 % a Trnavský 15,8 %. Autoři tyto souvislosti posuzují spolu s dostupností lesů, sídelní strukturou a možnostmi rekreace. Regionální podíly se vztahují k bydlišti respondentů.

Lesnatost a skutečné využívání jsou odlišná měřítka

Mezinárodní a regionální srovnání přináší dva různé pohledy. Uvnitř Slovenska vykazovaly častější návštěvy zejména severní a střední regiony s vysokou lesnatostí. Při porovnání obou států však vyšší pravidelnost návštěv vycházela pro Česko, které má nižší celostátní podíl lesní půdy.

Pro porozumění využívání lesa je proto podstatné propojit přírodní podmínky s účastí obyvatel a intenzitou jejich činnosti. Studie ukazuje, že velká rozloha lesů, vysoký podíl návštěvníků a velké množství na aktivního sběrače jsou samostatné charakteristiky. Jejich společné vyhodnocení vysvětluje rozdíly mezi oběma zeměmi přesněji než samotný národní průměr.

Zdroj

Sarvašová, Z., Riedl, M., Němec, M., Zahradník, D., Jarský, V. a Kovalčík, M. (2026). Visitation and non-wood product collection in Slovak forests in comparison with Czechia. Frontiers in Sustainable Food Systems, 10, 1792106. Tabulky 1, 2, 4 a 7. DOI: 10.3389/fsufs.2026.1792106.