Bříza v tmavém kabátě. Barvu dřeva dokáže změnit teplo

Na stole leží šest vzorků dřeva, od světlého po tmavě hnědý. Který byste si vybrali pro nábytek do nového bytu? Takovou otázku dostali účastníci českého výzkumu. Vybírali podle vzhledu, bez informace o druhu dřeva a způsobu jeho zpracování. Všechny vzorky přitom byly z břízy. Odstíny tepelně upravených vzorků vznikly při zahřívání.

Tým Romana Dudíka, Vlastimila Borůvky, Aleše Zeidlera, Tomáše Holečka a Marcela Riedla spojil ve studii publikované v roce 2020 měření vlastností dřeva s průzkumem jeho přitažlivosti pro zákazníky. Studie ukazuje, jak výrazně může zpracování změnit vzhled známé suroviny. Dudík et al., 2020.

Co s barvou udělá teplo

V laboratorní části vědci pracovali s březovou dýhou, tedy tenkou vrstvou dřeva používanou například na povrchu nábytku. Zkoušeli teploty 170, 190 a 200 °C a různé doby působení. S rostoucí teplotou a delším zahříváním přecházely vzorky do tmavších, teple hnědých odstínů. Autoři změnu spojují s chemickými reakcemi ve dřevě, zejména s rozkladem části jeho složek a vznikem produktů oxidace.

Rozdíl zachytilo i přístrojové měření. Průměrná hodnota světlosti L* činila u tepelně neupravené březové dýhy přibližně 83. U varianty ošetřené tři hodiny při 200 °C klesla přibližně na 51. Nižší hodnota znamená tmavší povrch. Z jedné dřeviny tak vznikla výrazně odlišná paleta odstínů. Dudík et al., 2020, tabulka 3.

Každému se líbí jiný odstín

Průzkumu přitažlivosti dřeva se zúčastnilo 102 respondentů. Prohlíželi si skutečné vzorky masivního dřeva i dýhy a každý hodnotili na pětibodové škále. Přibližně 62 % účastníků udělilo jednu ze dvou nejvyšších známek masivní bříze upravené tři hodiny při 180 °C. Stejného podílu příznivých hodnocení dosáhla varianta upravená při 190 °C po stejnou dobu. U nejtmavšího masivního vzorku se vkus výrazně rozcházel: přibližně 46 % lidí mu dalo jednu ze dvou nejvyšších známek a 41 % jednu ze dvou nejnižších. Dudík et al., 2020, oddíl 3.2.2 a obrázek 16.

Právě rozdílné reakce dávají výrobcům zajímavý podnět: při hledání podoby nábytku stojí za pozornost celá škála odstínů. Záleží na konkrétní úpravě a na vkusu člověka, který si nábytek vybírá. Vzorky dýhy určené k hodnocení byly vybroušené a ošetřené bezbarvým voskem. Navazující práce z roku 2021 stejné odpovědi podrobněji rozebrala podle věku, pohlaví a vzdělání. Dudík et al., 2021.

Známá světlá bříza tak může díky tepelné úpravě získat překvapivě tmavý odstín. Při pohledu na tmavohnědou dýhu proto stojí za to přečíst si i označení dřeviny.

Zdroje

Dudík, R., Borůvka, V., Zeidler, A., Holeček, T., & Riedl, M. (2020). Influence of site conditions and quality of birch wood on its properties and utilization after heat treatment. Part II—Surface properties and marketing evaluation of the effect of the treatment on final usage of such wood. Forests, 11(5), Article 556. https://doi.org/10.3390/f11050556

Dudík, R., Borůvka, V., Riedl, M., & Holeček, T. (2021). Data mining and its impact on marketing communication – Case: Heat-treated birch wood. Wood Research, 66(3), 463–476. https://doi.org/10.37763/wr.1336-4561/66.3.463476